Při koupi nemovitosti nestačí prověřit její technický stav. Stejně důležitý je stav právní. Základním zdrojem informací je list vlastnictví vedený v katastru nemovitostí. Z něj lze zjistit nejen vlastníka a přesné označení nemovitosti, ale také věcná břemena, zástavní práva, zákazy zcizení nebo zatížení a další omezení. Podle § 1107 občanského zákoníku přitom nabyvatel zásadně přejímá závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu. Kupující by proto měl znát nejen aktuální výpis z katastru, ale také právní význam jednotlivých zápisů. Realitní zprostředkovatel má navíc podle zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, povinnost informovat zájemce o konkrétních závadách a omezeních, které z veřejných seznamů vyplývají nebo o nichž vzhledem ke své odbornosti věděl či měl vědět.
Ne každé zástavní právo představuje důvod ke znepokojení. Typickým příkladem je zástavní právo banky zajišťující hypoteční úvěr prodávajícího. Takovou nemovitost lze běžně prodat, musí však být přesně nastaven způsob splacení úvěru a následného výmazu zástavního práva. Podstatně větší pozornost vyžadují zástavní práva ve prospěch nebankovních věřitelů, více zástavních práv v rozdílném pořadí nebo zápisy související s výkonem zástavního práva. Samostatně je třeba posoudit také zákaz zcizení nebo zatížení. Je-li zřízen jako věcné právo, zapisuje se do katastru a může převod nemovitosti bez souhlasu oprávněného prakticky znemožnit.
Věcná břemena je nutné posuzovat podle jejich konkrétního obsahu, nikoli pouze podle toho, že jsou na listu vlastnictví zapsána. Služebnost vedení inženýrských sítí pod okrajem rozsáhlého pozemku může mít pro vlastníka zanedbatelný význam. Naproti tomu právo doživotního užívání bytu nebo domu může zásadně omezit jeho využitelnost i tržní hodnotu. Obdobně může být pro stavební pozemek klíčové právo přístupu přes sousední parcelu. Vždy proto doporučujeme dohledat také listinu, na jejímž základě bylo věcné břemeno zřízeno, protože samotný stručný zápis na listu vlastnictví nemusí přesně vystihnout rozsah práv a povinností.
Zvláštní varovný signál představují zápisy související s exekucí, insolvencí nebo soudním sporem. Exekuční řád například po doručení vyrozumění o zahájení exekuce zásadně omezuje povinného v nakládání s jeho majetkem. Do katastru se zapisují také poznámky o exekučním příkazu k prodeji nemovitosti, předběžných opatřeních, zákazu nakládat s nemovitostí nebo poznámka spornosti. Takové situace nemusí vždy znamenat, že převod nelze uskutečnit, vyžadují však individuální právní řešení a přesnou koordinaci s věřiteli, exekutorem, insolvenčním správcem či dalšími dotčenými osobami.
Pozornost si zaslouží také tzv. plomba. Písmeno „P“ u nemovitosti znamená, že katastrální úřad právě projednává změnu právních vztahů. Plomba sama o sobě neznamená právní problém ani podezřelé nakládání s nemovitostí, kupující však musí zjistit, jakého řízení se týká. Může jít například o zápis nové zástavy, věcného břemene, vlastnického práva nebo o jejich výmaz. Bez prověření příslušného řízení tedy není vhodné transakci dokončovat. Bezpečná koupě nemovitosti začíná nejen prohlídkou domu či bytu, ale především důkladnou kontrolou toho, co se skutečně kupuje a s jakými právy a závazky je vlastnictví spojeno. Např. v případě jednotky – garáže, která je ve spoluvlastnictví více osob, kdy s každým spoluvlastnickým podílem je spojeno právo užívat konkrétní garážové stání, bývá plomba vyznačena velmi často, což zpravidla znamená, že je v běhu řízení o vkladu jiného spoluvlastnického podílu ke garáži.